Toužíme po něm stále,
a co máme, nám málo.
Proto tak dává vale,
pokorného potkalo.
Štěstí, pouhý okamžik,
nebo jen malá chvíle.
I dlouhodobější zvyk,
o nejrůznější síle.
Záleží na nás samých,
sami jsme jeho strůjci.
Držíme je v rukou svých,
pocitu svého tvůrci.
Na realisty čeká,
nevěřící v nemožné.
Toť, zkušenost odvěká,
tam, ve své záložně.
a co máme, nám málo.
Proto tak dává vale,
pokorného potkalo.
Štěstí, pouhý okamžik,
nebo jen malá chvíle.
I dlouhodobější zvyk,
o nejrůznější síle.
Záleží na nás samých,
sami jsme jeho strůjci.
Držíme je v rukou svých,
pocitu svého tvůrci.
Na realisty čeká,
nevěřící v nemožné.
Toť, zkušenost odvěká,
tam, ve své záložně.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva