POHÁDKY KOSMICKÉ, část I.

Na počátku byl "velký třesk",
nebo jen třesky plesk?
Možná i uhodil boží blesk,
pro slávu svou a svůj lesk.

V končinách těchto oných,
pak naplánoval mnoho zemí.
Ohnivých i pokojných,
zpívej aleluje, do-re-mi.

Pro plodný život stvořil Zemi,
kolébku naši i náš hrob.
Vyvolenou tak mezi všemi,
čtyřlístek štěstí, kvadrilob.

A člověk na ní počal žíti,
množit se a vládnouti.
Budovat, bojovat i rýti,
do všech jejích zákoutí.

Začal si hrát na pána,
i nad ostatním tvorstvem.
Životu to ale krutá rána,
nezvaným se stal hostem.

A řinčí také zbraněmi,
a hrozí si i navzájem.
Avšak svědek bdí tu němý,
na čem tvůrce ten má zájem?

Země naše, točí se dále,
ve vesmíru z nejkrásnějších.
Život stále nemá namále,
z vlivů vnitřních, i těch vnějších.