Mám chuť zlomit si vaz,
konečně neslyšet ten hlas.
Připadám ti v pořádku?
Snad rozpoznáš přetvářku.
Chci natáhnout ruku k obloze,
chci podobat se knižní předloze.
Konec lží a konec hádek,
jedna věta, jeden řádek.
Vykřičet své pocity a utéct do bezpečí,
anonymita mou bolest vyléčí.
V hrudi pocit propukající bouře,
všude kolem plno kouře.
Jak jen prázdná slova pomohou?
Mám minulost nechat za sebou?
Jaká zkouška na mě čeká?
Život je jak rozbouřená řeka.
Utéct aspoň na chvíli a zahojit rány,
naplnit ty prázdné jámy.
Dusit svoje pocity,
hlas v mé hlavě ukrytý.
Samota v davu lidí,
jejich výraz ten můj řídí.
Pokrytec, chtíc trochu lásky,
neodloží svoje masky.
PeopleSTAR (0 hodnocení)