Slunce, jako žhnoucí uhlík
co v oceli se zří
- jak plamen svíce na hřbitově
když oči v slzy rozezní.
Jak plátek růže padlý na zem
z činů mužů šlechetných
- asi už je ze mne blázen,
po těch nocích probdělých.
co v oceli se zří
- jak plamen svíce na hřbitově
když oči v slzy rozezní.
Jak plátek růže padlý na zem
z činů mužů šlechetných
- asi už je ze mne blázen,
po těch nocích probdělých.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
A najednou ticho!
Tisíce čepelí řežou mne na kousky probodnut ocelí po léta - na spousty míst na m...
Do hlavy
Hořením životem proplouvám v myšlenkách nahlížím do světnic kde holátka v kolébk...
Stesk dítěte
Toužil jsem po pohlazení. Toužil jsem cítit teplo letmého polibku... Dočkal j...
Tisíce čepelí řežou mne na kousky probodnut ocelí po léta - na spousty míst na m...
Do hlavy
Hořením životem proplouvám v myšlenkách nahlížím do světnic kde holátka v kolébk...
Stesk dítěte
Toužil jsem po pohlazení. Toužil jsem cítit teplo letmého polibku... Dočkal j...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva