Jsi zrcadlo,
jež pojí zemi s nebem.
V tobě se píseň počíná,
tvé ústraní jen sbírá síly
než vyjde z kruhu.
Jsi jako básníkova hruď,
jak náruč milenců,
když v šepotu se rodí život.
Jsi dítě,¨které běží lukami
za motýly a mořem.
jež pojí zemi s nebem.
V tobě se píseň počíná,
tvé ústraní jen sbírá síly
než vyjde z kruhu.
Jsi jako básníkova hruď,
jak náruč milenců,
když v šepotu se rodí život.
Jsi dítě,¨které běží lukami
za motýly a mořem.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva