Pravda a Lež

Lež vždy tu na zemi spokojeně žila,
potkala Pravdu a slušně pozdravila.
I když to byla právě protikladná Lež,
dobrý den, ji Pravda zdraví též.

Den přímo nádherný, Lež zase říká,
Pravda rozhlédne se a opět přitaká.
Jezero hezčí a Lež předstírá cit,
za každou cenu se Pravdě zalíbit.

Voda v něm je přímo skvělá,
co kdybys se mnou si zaplavala.
Pravda rukou vodu ověřuje,
naprosto Lži již důvěřuje.

Na břehu šaty svlékly dolů,
jako dvě sestry plavou spolu.
Po chvíli Lež z vody vyšla,
Pravdy šaty oblékla a odešla.

Byla Pravda příliš hodná a skromná,
obléct šaty Lži nebyla schopná.
Nahá kráčí, hlavu svěsí,
všichni kolem se jí děsí.

Tak stalo se věcí divnou,
co lidé dnes raději přijmou.
Lež oblečenou za Pravdu,
než nahou Pravdu.