Probouzím se do mlhavého dne,
snad malíř dost barev neměl,
připadá mi, jako bych byl na dně,
od setkání, kolik uplynulo neděl?
Zdá se mi to téměř celá věčnost,
když čekám, hodina je jako celý den,
přiznávám, že nečekám ani vděčnost,
ale žít s tebou, je stále jenom sen.
Dnešní ráno, tak trochu se mnou pláče
a já mu náš příběh vyprávím,
rychle chci probudit všechny spáče,
nevím, zda někdy smůlu zastavím.
Až se konečně mlha rozplyne,
do okna se proderou paprsky sluníčka,
přát si budu, ať láska nikdy nezhyne
a na všechna okna, namaluji srdíčka.
PeopleSTAR (7 hodnocení)