Prší,prší

Prší,prší ba až leje,
co s mládeží se dnešní děje.
Přehnanou maj pubertu,
je to pro nás,víc než k čertu.

Nikomu se makat nechce,
rozbíjet věci,jde jim lehce.
Samá láhev,samá rvačka,
všude jen bordel,poražená značka.

Nejhorší je jejich řev,
při nich v žilách tuhne krev.
Zkrátka jejich kultura,
netřeba pro ně,doktora.

Doktor zachrání,co jen může,
kdo z nich si zaslouží,sešití kůže.

A že kouří,také pijí,
běžná věc to je.
Že fet mnohé zabíjí,
nikdo si to neuvědomuje.

Dříve před tou revolucí,
byla přísnost větší.
Bezpečnost ta měla mocí,
i zásahy tvrdší.

Rodiče přísní byli,
potomky své občas zbili.
Pomohlo to,to se ví,
dnes se o tom nemluví.

Každý tehdy sehnal práci,
ať už v Praze nebo v Hradci.
Chtěli jsme však revoluci,
Havla,Klause k moci.

Dnes jen všichni nadávají,
že demokracii tu mají.
Že na hradě maj Miloše,
i na bilbordu,na té ploše.

Samy si ho zvolili,
volební drama prožili.
Koho na hradě by chtěli,
to by jistě nevěděli.