Ponořím se do hlubin lesa,
budu dýchat jeho vůni,
hlava únavou mi klesá,
cesta vede k lesní tůni.
Její černá hladina mě děsí,
sem chodí jenom laně pít,
v noci, vzhlíží se v ní měsíc,
na hladině krásný odraz chce mít.
Je pyšný, vždyť soka nemá,
po světě se toulá sám,
jen ty hvězdy stále volá,
by na Zemi posvítily nám.
Má ten největší harém,
každou pečlivě si hlídá,
ony lásku mu dají darem,
až ráno se k nim jitřenka přidá.
Svět je tak krásný a kouzelný,
překvapení má pro tebe každý den,
jak předlouhý je rok světelný,
prostě pro nás je jako krásný sen.
budu dýchat jeho vůni,
hlava únavou mi klesá,
cesta vede k lesní tůni.
Její černá hladina mě děsí,
sem chodí jenom laně pít,
v noci, vzhlíží se v ní měsíc,
na hladině krásný odraz chce mít.
Je pyšný, vždyť soka nemá,
po světě se toulá sám,
jen ty hvězdy stále volá,
by na Zemi posvítily nám.
Má ten největší harém,
každou pečlivě si hlídá,
ony lásku mu dají darem,
až ráno se k nim jitřenka přidá.
Svět je tak krásný a kouzelný,
překvapení má pro tebe každý den,
jak předlouhý je rok světelný,
prostě pro nás je jako krásný sen.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva