Duše rozepíná se a vzpírá,
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva