Duše rozepíná se a vzpírá,
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Věci třecí
Všechny vdechneš v kleci třecí a vydechneš, jak právě dýcháš hlavně, smícháš tak...
Sníh a smích
A to slunce září prudce a ty mraky skryjí zraky a ta mlha padá zvlhlá a ten déšť...
Co je báseň
Lázeň, v níž jen sen ztracen a zdá se ve své kráse. Ta skrýš, co v ní sníš s ča...
Všechny vdechneš v kleci třecí a vydechneš, jak právě dýcháš hlavně, smícháš tak...
Sníh a smích
A to slunce září prudce a ty mraky skryjí zraky a ta mlha padá zvlhlá a ten déšť...
Co je báseň
Lázeň, v níž jen sen ztracen a zdá se ve své kráse. Ta skrýš, co v ní sníš s ča...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva