Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Edita (2)
Logo
SÁM SVÝM VĚZNĚM
<>
icon 17.09.2019 icon 0x icon 1583x
Duše rozepíná se a vzpírá,
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.

Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.

Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.

Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.

Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...

Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...


Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).