Duše rozepíná se a vzpírá,
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Světlem do tmy
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva