Duše rozepíná se a vzpírá,
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
v nepokojném svém vzdoru.
Neboť kázeń, ustavičně svírá,
výstupem na vysněnou horu.
Dětství, mládí, zralý věk,
to vše se do ní ukládá.
Jedno nad druhým, tu jako lék,
by duše snila stále mladá.
Jednou pláče, jindy vážná,
i v radosti své skáče.
Tak prázdná, či obsažná,
jako kámen i obláček.
Někdy rozdává se,
ale také bere.
Jak přiklání se ke kráse,
a k hodnotě té které.
Sám v sobě svoboden,
i sám vlastním vězněm.
Čeho všeho je jen hoden,
to dopřává mu jeho vjem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva