Co vidíš nyní, pravíš, že nic?,
tak, jen se dobře dívej.
Oči dlaněmi přikryj víc,
a co jsi spatřil, vnímej.
Vidím celý svůj vlastní vesmír,
v temném poli milióny hvězd.
Ten úchvatný, černosvitný vír,
kde jednu s druhou možno splést.
V hvězdné síti černé díry,
se světelnými odlesky.
Vše vázáno do abstraktní míry,
tak obraz naskýtá se nebeský.
Vídávám i lidské tváře,
a mnohé hmotné odrazy.
Jako masky světla záře,
jež vzápětí vždy jiné srazí.
Prostor výjevů tu bez hranic,
v pohybu a neustálých proměnách.
Ještě pravíš, že nevidíš nic,
v těch očividných změnách?
Viděné, slyšené, čtené a psané,
ale i to "neviděné".
Vše, námi takto poznané,
inspirací nám, i to sněné.
tak, jen se dobře dívej.
Oči dlaněmi přikryj víc,
a co jsi spatřil, vnímej.
Vidím celý svůj vlastní vesmír,
v temném poli milióny hvězd.
Ten úchvatný, černosvitný vír,
kde jednu s druhou možno splést.
V hvězdné síti černé díry,
se světelnými odlesky.
Vše vázáno do abstraktní míry,
tak obraz naskýtá se nebeský.
Vídávám i lidské tváře,
a mnohé hmotné odrazy.
Jako masky světla záře,
jež vzápětí vždy jiné srazí.
Prostor výjevů tu bez hranic,
v pohybu a neustálých proměnách.
Ještě pravíš, že nevidíš nic,
v těch očividných změnách?
Viděné, slyšené, čtené a psané,
ale i to "neviděné".
Vše, námi takto poznané,
inspirací nám, i to sněné.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva