Skleněný dům
Uprostřed přírody, mezi stromy,
kde ptáci v noci loví,
v údolí tichém leží,
sním o něm celé roky
a v myšlenkách se do něj skrývám
a oplakávám chvíle,
v nichž musela jsem
slýchat věty nesmyslné.
A kdybych byla slepá,
z oken toho domu nic bych neviděla.
A kdybych byla hluchá,
nic za okny bych neslyšela.
Přebývám v domě průsvitném
a nerozeznám noc a den.
Neboť už slunce nevychází z mraků,
je čas smutných dní,
vrány krákorají ve svém fraku,
dům skleněný mi odemkni,
Ty, jenž při mně stojíš
v každém dni!
Chci zůstat v tichu svého domu,
však neskryju se před tím zlem,
co kolem obchází
a každou noc se připlazí,
neboť jsem nezemřela, živá jsem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)