SLUNÍČKO

Sluníčko

Šimrá tě do nosu a hřeje,
sluníčko z mraku vykouklo,
zadarmo svítit nemůže,
do nové doby se přehouplo.

U nás teď není zdarma nic,
ani ta špína na tvé vestě,
chceš toho slyšet ještě víc,
k billboardu zajdi si na cestě.

Dlouho jsem ničemu nevěřil,
hubu se otevřít i doma bál,
náhle se na mne čert obořil,
„dej pozor, abys si stěžoval!“

Prý brzy nevyjde sluníčko
hněvá se moc na naši vládu,
měsíc se koukne jen maličko,
ve tmě nevidíš žádnou vadu.

Nastala velká tma a smutek,
tápeme, ve tmě nic nevidíme,
v Praze se stal jakýsi skutek,
my se nic hlupáci nedovíme.

Někdo si spěchal stěžovat,
již jsme jej potom neviděli,
ve tmě zle začal bědovat
pak jsme tu náhle osaměli.

Co máme dělat, babo raď,
jdeme krást, ale nezbylo nic,
Bušák ti poradí, dobře vsaď,
a sám si naloupí zase víc.

Nemohu vsadit, nemám za co,
někdo mně vzal mé šestáky
příteli milý, stařičký Máco,
sežeň, koupíme nové padáky.

Padák je potřeba, když se padá,
a dá se na něm i vydělat,
padák dnes někomu kryje záda,
zas nevíš, co bys měl udělat.?

Vzlétneme do oblak nad města,
shora lze prý nešvar uvidět,
Česko je prodaná nevěsta
a kdo se má za to zastydět?

-oho-