Stetoskop

Rozbitý stetoskop nahání hrůzu snad jen těm, kdo šlapou po polštářích v nekonečnu a sejít z římsy je jim k smíchu.
Veškerá legrace ale utichne, až rozezvučí se alarm a začne žalovat, že ten a ten nepřišel, jen se loudal po chodbách, když pacient plakal,
že ho bolí svět.
Dlaždice chladí naše rozvášněné debaty a všude je ticho.
Jako na marách.
Přesto věřím, že má smysl sbírat střepy.
Sestro!
Podejte mi stetoskop...