To byla stará cesta bolesti,
ta cesta tak málo vyšlapaná,
plná zákrutů a trní,
která se zastaví až v nebi.
Toto je město, kterým prošla;
tady se naposled zastavila,
pak rychleji vykročila —
to jsou ty těsné malé stopy.
A pak — ne tak chvatně,
pomalu — pomaleji —
jako by nohy byly unaveny,
se zastavila — už žádná stopa.
Počkej! Hleď! V její knížce
stránka s láskou je již obrácena,
ten její klobouk,
ty obnošené boty
jak padnou do té stopy —
a ona, ona — prchla.
Jinou postel, docela malou,
dnes večer ženy rozestelou
v ozářených pokojích;
ona je už příliš daleko,
aby naše chraptivé Dobrou noc
se dotklo její ruky.
ta cesta tak málo vyšlapaná,
plná zákrutů a trní,
která se zastaví až v nebi.
Toto je město, kterým prošla;
tady se naposled zastavila,
pak rychleji vykročila —
to jsou ty těsné malé stopy.
A pak — ne tak chvatně,
pomalu — pomaleji —
jako by nohy byly unaveny,
se zastavila — už žádná stopa.
Počkej! Hleď! V její knížce
stránka s láskou je již obrácena,
ten její klobouk,
ty obnošené boty
jak padnou do té stopy —
a ona, ona — prchla.
Jinou postel, docela malou,
dnes večer ženy rozestelou
v ozářených pokojích;
ona je už příliš daleko,
aby naše chraptivé Dobrou noc
se dotklo její ruky.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
František Halas Déšť v dubnu
J. Žantovskému Poblázněn trochu jako Keats když psávával své Fanny domlouvám ja...
Studovat mě nebaví
Studovat mě nebaví, do snění se vracím, od únavy hlava padá, myšlenky se ztrácí....
František Halas Není jména
Mimo tvé oči a mimo tvé ruce někde jen v lemu dechu tvého když spíš jsem rozemnu...
J. Žantovskému Poblázněn trochu jako Keats když psávával své Fanny domlouvám ja...
Studovat mě nebaví
Studovat mě nebaví, do snění se vracím, od únavy hlava padá, myšlenky se ztrácí....
František Halas Není jména
Mimo tvé oči a mimo tvé ruce někde jen v lemu dechu tvého když spíš jsem rozemnu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva