Svět jeden je a různí lidé v něm,
jen jeden je a já v něm nejsem sám,
jak se mi někdy zdá.
Jsou myšlenky, které drtí,
jsou lidé, kteří nepřinášejí štěstí,
má noc však přináší den.
A zahojí se má hluboká rána
a znovu vyjdu do ulic
jak neklid, který je údělem krve
jen jeden je a já v něm nejsem sám,
jak se mi někdy zdá.
Jsou myšlenky, které drtí,
jsou lidé, kteří nepřinášejí štěstí,
má noc však přináší den.
A zahojí se má hluboká rána
a znovu vyjdu do ulic
jak neklid, který je údělem krve
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva