Faleš mate tento svět, né neustále,
pouze teď.
Hned co se rozední, světlo projde naším srdcem,
i tím nejtemnějším lesem, víme, kde jsme.
Možná zlý, či dobrý člověk jsem, ten, který tu zůstane ještě nějaký ten den,
i když zemřu, básně mé dále budou žít, mé tělo v proudu krve tlít.
Nebojím se smrti, samoty, ztráty sebe samého, ano z toho stach mám,
i takové pocity moc dobře znám.
Ale dnes se snad nemusím bát, že mě tě bude někdo brát,
když rád tě mám, nebojím se lásky ztrát.
Možná jedno nastane zlom, uhodí do jednoho z nás jiný hrom,
ale toho se nechci bát, radši si budu jistotu nalhávat a štastný být,
spoluc chvilku bouří jít.
PeopleSTAR (0 hodnocení)