Svlékání tmy Dylan Thomas

Na počátku

Na počátku byla trojcípá hvězda,
jediný úsměv napříč prázdnou tváří,
jediná haluz přes vkořeněný vzduch,
jenž sytil dření první sluneční záři;
a spaluje šifry v okruží vesmíru,
jediný vír nebe s peklem spářil.

Na počátku bylo bledé znamení
jak úsměv hvězdný a trojslabičný;
později otisk na hladině vody,
na lunu vyražená pečeť tváře a dotek krve, znak
na dřevě kříže a na grálu,
dotekem vyrytý i na prvotní mrak.

Na počátku byl stoupající oheň,
jenž roční doby z jiskry roznítil,
z tříoké rudé jiskry, netečné jako květ;
život vyrazil z mořských valů,
v kořenech vzplál, ze skal a země tlačil
ty tajné oleje, jež pohánějí trávu.

Na počátku bylo slovo, slovo,
jež z pevné podstaty, kterou je světlo,
písmena prázdnot vydělilo;
a z mračné podstaty dechu vzlétlo
to slovo, aby srdci přeložilo
první znaménka zrození a smrti.

Na počátku byl tajný mozek.
Mozek pod pájkou myšlenky a zbuněčnělý,
dříve než smola začala k slunci spět;
to už se žíly ve svých sítech chvěly
a krev do větrů světla vytrysklá,
lásku, jež z žebra pošla, rozmetla.