Ten chléb, který lámu
Ten chléb, který lámu, byl kdysi ovsem,
toto víno na cizím keři
zaoblilo se do plodu.
Člověk ve dne, či vítr za noci,
zlomil jas v hroznu, skosil úrodu.
Kdysi v tom vínu letní krev
bušila v mém těle, jež přiodělo révu.
Kdysi v tom chlebu
oves si vesele s větrem hrál.
Člověk slunce zlomil, vítr k zemi svál.
To tělo, které lámeš, ta krev,
již necháš plenit ve svých žilách,
byly ovsem a hrozny;
smyslný kořen s mízou zrodily je.
Mé víno piješ, jíš můj chléb
Ten chléb, který lámu, byl kdysi ovsem,
toto víno na cizím keři
zaoblilo se do plodu.
Člověk ve dne, či vítr za noci,
zlomil jas v hroznu, skosil úrodu.
Kdysi v tom vínu letní krev
bušila v mém těle, jež přiodělo révu.
Kdysi v tom chlebu
oves si vesele s větrem hrál.
Člověk slunce zlomil, vítr k zemi svál.
To tělo, které lámeš, ta krev,
již necháš plenit ve svých žilách,
byly ovsem a hrozny;
smyslný kořen s mízou zrodily je.
Mé víno piješ, jíš můj chléb
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
* * * „Miluju tě, neustanu,“ biju kostí na zvon hranu.
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Více světla! Má žena prahne po světle. Když luští křížovku, nechává svítit lamp...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Sníh Markétka dítě a potom i dívka, sotva jsem v kuchyni začal předčítat báseň,...
* * * „Miluju tě, neustanu,“ biju kostí na zvon hranu.
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Více světla! Má žena prahne po světle. Když luští křížovku, nechává svítit lamp...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Sníh Markétka dítě a potom i dívka, sotva jsem v kuchyni začal předčítat báseň,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva