V těchto osamělých nocích,
kdy kapky buší do okna,
ja cítím se jako kočí,
směřující do temna.
Má hlava snít nechce,
mé oči bdít musí,
já myslím jen na Tebe,
a světlo v Tvé duši.
Kéž ráno by přišlo,
jen o něco déle,
a mne by nezasáhlo,
ni trochu z Tebe.
Opět sám v temnotě,
cestu ven nevidím,
Tvůj hlas ztrácí se,
měl být mým spasením.
kdy kapky buší do okna,
ja cítím se jako kočí,
směřující do temna.
Má hlava snít nechce,
mé oči bdít musí,
já myslím jen na Tebe,
a světlo v Tvé duši.
Kéž ráno by přišlo,
jen o něco déle,
a mne by nezasáhlo,
ni trochu z Tebe.
Opět sám v temnotě,
cestu ven nevidím,
Tvůj hlas ztrácí se,
měl být mým spasením.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ta neuchopitelná
Stále ve mně největší smutek způsobuje ona, přestože již netančím celé noci sám,...
Marný boj
Bílé jizvy svítí do temnoty pokoje, nenávist, láska, ztracen v zákrutech duší, s...
Ztracení
Jak často ztrácíš se? Ztrácíš se, mi. Jak často ztrácím se? Ztrácím se, sám. Ne...
Stále ve mně největší smutek způsobuje ona, přestože již netančím celé noci sám,...
Marný boj
Bílé jizvy svítí do temnoty pokoje, nenávist, láska, ztracen v zákrutech duší, s...
Ztracení
Jak často ztrácíš se? Ztrácíš se, mi. Jak často ztrácím se? Ztrácím se, sám. Ne...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva