Už jsem myslela, že je smůle konec!
Ale ona, stále se o své právo hlásí,
to není jako v pohádce, kdy zazvoní zvonec,
ráda se ke mně, ta potvora vrací.
Jakoby jí nebylo už dost!
Drzá je a často se i vysmívá,
přiznat nechce, že nezvaný je host,
v ústraní sedí a slitování se mnou nemívá.
Ani ji nikam nelze zavřít,
by nemohla se dostat ven,
ani ji nemůžeš nijak zapřít,
by se ztratila, překrásný je sen.
A ona se tě drží, jako něco košile,
s tebou stále - vesele si pohrává,
když ráno přijde, pozdraví tě zdvořile,
pak se smutkem, tě samotného nechává.
Tak co - je to prostě potvora,
odejít nechce a já se jí nezbavím,
nač mít doma takového netvora,
kdy konečně už štěstí pozdravím?
PeopleSTAR (7 hodnocení)