V září, když kořen v zemi uhnije
a podzim píská na psí kost,
po stepi vítr žene katránový keř.
Uťatá hlava letí po větru
a je mi úzko, je mi skoro k pláči,
najednou nevím,
jestli k smrti stačí
odhodit křivou šavli,
volat: Neudeř!
V září a v podzimním větru
po stepi běží,
běží na obzoru
kutálen větrem katránový keř.
Blízko je k vraždám, k stínání a zlu,
je blízko k tatarskému koni,
tma roste z trav a z osin kavylu,
mosazné plíšky na postroji zvoní,
udidlo koňskou tlamu rve…
V září a v podzimním větru
po stepi běží,
po pouzdřanské stepi,
kutálen větrem katránový keř.
PeopleSTAR (0 hodnocení)