Píši pro sebe i do nebe
a oddáš-li se, také tobě,
který znakem krášlí v sobě
to, co povznáší.
Píši příběh i o zdech v lidech,
o tíži zemské, jež vše sníží,
směry v prohry, v pouhý povzdech,
nejen steskem,
kde též zve hezké.
V říši, v níž se hlučné ztiší
básní, ve společné radosti
stručně, v horečné žádosti,
jíž se zasní ten,
jenž vjem vlastní.
a oddáš-li se, také tobě,
který znakem krášlí v sobě
to, co povznáší.
Píši příběh i o zdech v lidech,
o tíži zemské, jež vše sníží,
směry v prohry, v pouhý povzdech,
nejen steskem,
kde též zve hezké.
V říši, v níž se hlučné ztiší
básní, ve společné radosti
stručně, v horečné žádosti,
jíž se zasní ten,
jenž vjem vlastní.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva