Znám jednu malou zahrádku,
kde slunce večer vstává.
Čas běží tam pozpátku,
měsíc ráno hvězdy neuspává.
V semínko vrací se zelená travička,
jako by nikdy pokosit nechtěla.
Zpět v poupě vine se vadnoucí kytička,
by věčnou krásou a vůní se skvěla.
Lidé tam vstupují zavřenými vrátky,
odemknout mohou pouze svou pamětí.
Ve vzpomínkách vrací se časem zpátky,
přes své první lásky až do dětí.
Kdepak ta vzácná zahrádka je,
až v říši velké a bujné fantazie.
Sama včas za tebou zamkne vrátka,
až paměť vzpomínek stářím bude krátká.
kde slunce večer vstává.
Čas běží tam pozpátku,
měsíc ráno hvězdy neuspává.
V semínko vrací se zelená travička,
jako by nikdy pokosit nechtěla.
Zpět v poupě vine se vadnoucí kytička,
by věčnou krásou a vůní se skvěla.
Lidé tam vstupují zavřenými vrátky,
odemknout mohou pouze svou pamětí.
Ve vzpomínkách vrací se časem zpátky,
přes své první lásky až do dětí.
Kdepak ta vzácná zahrádka je,
až v říši velké a bujné fantazie.
Sama včas za tebou zamkne vrátka,
až paměť vzpomínek stářím bude krátká.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Mrtvý vrabec - Josef Kainar
Jenom trocha sazí a trocha peří na světě mi to nikdo neuvěří že tam ležel na n...
Pálím stíny v noci - Jana Krátká
Jistota je jako krajka, krásná ale děravá a plamínek jako vlajka vprostřed svíce...
U pražské Lorety - Jaroslav Seifert
Na starých schodech k Loretě blouznivou větu po větě do vlasů šeptáš komusi, kdo...
Jenom trocha sazí a trocha peří na světě mi to nikdo neuvěří že tam ležel na n...
Pálím stíny v noci - Jana Krátká
Jistota je jako krajka, krásná ale děravá a plamínek jako vlajka vprostřed svíce...
U pražské Lorety - Jaroslav Seifert
Na starých schodech k Loretě blouznivou větu po větě do vlasů šeptáš komusi, kdo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva