Znám jednu malou zahrádku,
kde slunce večer vstává.
Čas běží tam pozpátku,
měsíc ráno hvězdy neuspává.
V semínko vrací se zelená travička,
jako by nikdy pokosit nechtěla.
Zpět v poupě vine se vadnoucí kytička,
by věčnou krásou a vůní se skvěla.
Lidé tam vstupují zavřenými vrátky,
odemknout mohou pouze svou pamětí.
Ve vzpomínkách vrací se časem zpátky,
přes své první lásky až do dětí.
Kdepak ta vzácná zahrádka je,
až v říši velké a bujné fantazie.
Sama včas za tebou zamkne vrátka,
až paměť vzpomínek stářím bude krátká.
kde slunce večer vstává.
Čas běží tam pozpátku,
měsíc ráno hvězdy neuspává.
V semínko vrací se zelená travička,
jako by nikdy pokosit nechtěla.
Zpět v poupě vine se vadnoucí kytička,
by věčnou krásou a vůní se skvěla.
Lidé tam vstupují zavřenými vrátky,
odemknout mohou pouze svou pamětí.
Ve vzpomínkách vrací se časem zpátky,
přes své první lásky až do dětí.
Kdepak ta vzácná zahrádka je,
až v říši velké a bujné fantazie.
Sama včas za tebou zamkne vrátka,
až paměť vzpomínek stářím bude krátká.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
I ty... - Jaroslav Rojíček
Je krok za krokem hledání, v trávě, v listí na stráni, u stromů, anebo pod keři,...
Zamilovaný opičák - Ondřej Grebík
Bloumal jsem si kolem řeky přišel za mnou opičák zeptal se mě nečekaně zda bych ...
Co pohladí nám duši- Jana Polcarová
Tak málo, co pohladí nám duši Ranní svítání a milý úsměv na tváři Pohlazení po v...
Je krok za krokem hledání, v trávě, v listí na stráni, u stromů, anebo pod keři,...
Zamilovaný opičák - Ondřej Grebík
Bloumal jsem si kolem řeky přišel za mnou opičák zeptal se mě nečekaně zda bych ...
Co pohladí nám duši- Jana Polcarová
Tak málo, co pohladí nám duši Ranní svítání a milý úsměv na tváři Pohlazení po v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva