Znám jednu malou zahrádku,
kde slunce večer vstává.
Čas běží tam pozpátku,
měsíc ráno hvězdy neuspává.
V semínko vrací se zelená travička,
jako by nikdy pokosit nechtěla.
Zpět v poupě vine se vadnoucí kytička,
by věčnou krásou a vůní se skvěla.
Lidé tam vstupují zavřenými vrátky,
odemknout mohou pouze svou pamětí.
Ve vzpomínkách vrací se časem zpátky,
přes své první lásky až do dětí.
Kdepak ta vzácná zahrádka je,
až v říši velké a bujné fantazie.
Sama včas za tebou zamkne vrátka,
až paměť vzpomínek stářím bude krátká.
kde slunce večer vstává.
Čas běží tam pozpátku,
měsíc ráno hvězdy neuspává.
V semínko vrací se zelená travička,
jako by nikdy pokosit nechtěla.
Zpět v poupě vine se vadnoucí kytička,
by věčnou krásou a vůní se skvěla.
Lidé tam vstupují zavřenými vrátky,
odemknout mohou pouze svou pamětí.
Ve vzpomínkách vrací se časem zpátky,
přes své první lásky až do dětí.
Kdepak ta vzácná zahrádka je,
až v říši velké a bujné fantazie.
Sama včas za tebou zamkne vrátka,
až paměť vzpomínek stářím bude krátká.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní procházka - Petronila Ševčíková
Podzimní procházka V dáli zvon léta jak ozvěna zní. Chladný vítr začal vát. Podz...
Duše - Jana Zupko
Kdo se bojí je člověkem Lidská vlastnost lehká Jako snílek v horizontu dalekém K...
Zrcadlo v katedrále - Ola Hájková
V zrcadle hledám sebe samu, půjde o cestu směrem zpět. V opuštěnosti šera chrámu...
Podzimní procházka V dáli zvon léta jak ozvěna zní. Chladný vítr začal vát. Podz...
Duše - Jana Zupko
Kdo se bojí je člověkem Lidská vlastnost lehká Jako snílek v horizontu dalekém K...
Zrcadlo v katedrále - Ola Hájková
V zrcadle hledám sebe samu, půjde o cestu směrem zpět. V opuštěnosti šera chrámu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva