VELKÝ TŘESK A VZNIK VESMÍRU

Velký třesk a s ním blesk,
a po něm další a další.
Úžasný ohňostroje lesk,
samé počátky i Země naší.

Avšak co z něj se to valí?,
něco jako láva žhavá.
Ta pak i do kouře se halí,
není to však hmota pravá.

Ta praláva se rozpíná a roste,
v jakési kouli všemi směry.
Jen tak sama, žádní hosté,
plán dozajista velmi smělý.

I tvoří se první granule,
těch vesmírných těles.
Vždyť počátek byl na nule,
a náhle se rodí klenba nebes.

Vznikají hvězdy, planety a měsíce,
také všeliké jiné částice.
Pestrá převeliká směsice,
a prostor nafukuje svoje plíce.

Hmota seskupená v galaxiích,
řízená "černými dírami".
Rotující v četných akcích,
s úchvatnými hrami.

A někde se vyvinul i život,
třeba na planetě Země.
Po přidělení patřičných kvót,
konečné to v plánu sémě.

Že by vše povstalo z ničeho?,
ale kdepak, hmota je jen ze hmoty.
Není se proto báti čeho,
někdo tu rozděloval kvóty.