Nad kanálem při rozmýšlení stála,
víla smrti Mortiena,
v uších píseň smrti hrála,
víla padla na kolena.
Pramen vlasů vytrhává,
do kanálu pouštějíc,
čí osud ku smrti vzdává,
to však sama netušíc.
Po věky ač nezpoznala,
úděl svůj jenž konajíc,
kolik duší smrti vzdala,
líc jí za to líbajíc.
Pramen z hřívy smrtivíli
v temnou propast padajíc,
plamen duše blíže k cíli
do svých uzlů svázajíc.
víla smrti Mortiena,
v uších píseň smrti hrála,
víla padla na kolena.
Pramen vlasů vytrhává,
do kanálu pouštějíc,
čí osud ku smrti vzdává,
to však sama netušíc.
Po věky ač nezpoznala,
úděl svůj jenž konajíc,
kolik duší smrti vzdala,
líc jí za to líbajíc.
Pramen z hřívy smrtivíli
v temnou propast padajíc,
plamen duše blíže k cíli
do svých uzlů svázajíc.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Po břehu řek i přes cestí čas
Korytem řek po proudu hnán sluneční pás i odrazem ti vteřinou krok pak minutou ...
Cestou mi směr tam v přídi hleď
Pošlapaná jsou křídla dravců nebeských jen i cesty poznávají náručemi lhostejno...
Polibkem v zem pak poutí krok
Jsou zvuky z měst z nichž čepelí vpřed si pažemi v bok pak čelem vzad i krokem ...
Korytem řek po proudu hnán sluneční pás i odrazem ti vteřinou krok pak minutou ...
Cestou mi směr tam v přídi hleď
Pošlapaná jsou křídla dravců nebeských jen i cesty poznávají náručemi lhostejno...
Polibkem v zem pak poutí krok
Jsou zvuky z měst z nichž čepelí vpřed si pažemi v bok pak čelem vzad i krokem ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva