Bratře můj, proč nevítáš mě,
sestro má, proč jen pláčeš?
Co se blýská v černé tmě,
ne, stůj proč jen skáčeš?
Co jen se to děje,
tělo opouští síla.
Kam ten svět jen spěje,
snad zachrání mě víra.
V co jen věřit,komu duši dát,
oči se klíží, chce se mi spát.
Já,či ty, jsme jedno tělo,
kolem rozpíná se šero.
Co jen bylo příčinou?
Ta prý bývá většinou.
Řádky plné prázdných slov,
v hrudi chladí těžký kov.
Kdo komu co udělal,
každý chce být liberál.
Vracíme se zpátky v čase,
chtíc jít rychle k velké spáse.
Kdo,že spasí tento svět?
Nejspíš ten, kdo drtí v rukou květ.
Květ bílé lilie,čisté a skvostné,
hlavou mu běží vzpomínky zlostné.
Ten kdo nás vede,ví kdy a kam,
vyjde z toho nejlíp sám.
PeopleSTAR (0 hodnocení)