Vodníkovi trable

Nad rybníkem ve vrb stínů,
pláče vodník do leknínů.
Dnešním dívkám nestačí již pentličky,
chytají se jen na perličky.

Jak tak běduje a naříká,
co to přišlo na břeh rybníka.
Na hlavě hřeben jak mají kohouti,
oděna jak by šla z maškarní pouti.

Když nemáš perly zelený mužíčku,
tak mně dej na kuřbu travičku.
Možná tvou touhu zaženu,
pak si mě můžeš vzít za ženu.

Vodník ji nabízí doutník a žihlavu,
ty jsi snad mužíku padlý na hlavu.
Sluníčko zahřeje a déšť pokropí,
na břehu roste ti zelené konopí.

Dívka přemýšlí o podvodu,
lístky jí padají na vodu.
Vodníku ty děláš chyby,
máš teď v rybníku sjeté i ryby.

Dívka má vlivného tatíka,
vina padá jen na vodníka.
Vodníku o milost pros,
za katrem vyschne ti šos.

Kdyby ti v kapse cinkaly perličky,
nemusels v base lepit pytlíčky.
Bohatým chytrákům moc vévodí,
nuzného hlupáka do pekla přivodí.