Měl jsem sluneční cestu
a krásný bílý dům...
Smutno je mému srdci,
smutno je mým snům.
V mém domě bylo okno
za dávných dobrých let
a já se pořád díval
v daleký, tichý svět...
Byl jsem v něm den či roky,
nespočet bylo jich...
Vím jen, že jednou ráno
tam padal bílý sníh.
A sněhem, jasem, dětsky
se v slunci smál můj dům!
Smutno je mému srdci
i dávným bílým snům...
a krásný bílý dům...
Smutno je mému srdci,
smutno je mým snům.
V mém domě bylo okno
za dávných dobrých let
a já se pořád díval
v daleký, tichý svět...
Byl jsem v něm den či roky,
nespočet bylo jich...
Vím jen, že jednou ráno
tam padal bílý sníh.
A sněhem, jasem, dětsky
se v slunci smál můj dům!
Smutno je mému srdci
i dávným bílým snům...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva