Měl jsem sluneční cestu
a krásný bílý dům...
Smutno je mému srdci,
smutno je mým snům.
V mém domě bylo okno
za dávných dobrých let
a já se pořád díval
v daleký, tichý svět...
Byl jsem v něm den či roky,
nespočet bylo jich...
Vím jen, že jednou ráno
tam padal bílý sníh.
A sněhem, jasem, dětsky
se v slunci smál můj dům!
Smutno je mému srdci
i dávným bílým snům...
a krásný bílý dům...
Smutno je mému srdci,
smutno je mým snům.
V mém domě bylo okno
za dávných dobrých let
a já se pořád díval
v daleký, tichý svět...
Byl jsem v něm den či roky,
nespočet bylo jich...
Vím jen, že jednou ráno
tam padal bílý sníh.
A sněhem, jasem, dětsky
se v slunci smál můj dům!
Smutno je mému srdci
i dávným bílým snům...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva