Vysněné dálky
Hnán touhou poznání,
vyrazil jsem jen tak,
tam, kde si uznání,
nasbírám plný vak.
Za humny poslední
buchtu jsem zbaštil,
do trávy na záda,
sebou jsem praštil.
Obloha nade mnou,
v dálky tak lákala,
až touha bezuzdná,
přes hory skákala.
Tu náhle neznámá,
země mne vítá,
zdá se, že tato mi,
to co chci skýtá.
Ta země jméno má,
již jsem zde asi byl,
je to zem Ohňová,
to je můj dnešní cíl.
Chlad rosy večera,
náhle mne probouzí,
a prázdný žaludek,
hned domů popouzí.
Snění je krásná věc,
copak nám přináší,
touhy mé po poli,
jen vítr roznáší.
-oho-
PeopleSTAR (14 hodnocení)