Duše si vybírá pro sebe společnost, pak dveře zavírá; a její božské vznešenosti již nikdo se nevtírá. Nehnutě pozoruje, jak kočár čeká u jejích nízkých vrat; nehnutě císař kleká na její práh. Viděla jsem, jak z velkého národa jednomu jen dá znamení; pak zavře víčka své pozornosti a znova zkamení.