Země víže,
k sobě poutá,
a staví kříže,
do svého kouta.
Duše vzlétá,
nemá pouta.
Vírou vzkvétá,
vyšší porota.
Létá si,
a opět sedá.
Zlomek krásy,
polapit se nedá.
Země víže,
k sobě poutá,
a vždy ví, že,
i duši smotá.
Byť se vzpírá,
zemí spjata.
I její víra,
do síta jatá.
Ta si létá,
a opět sedá.
I prokletá,
polapit se nedá.
k sobě poutá,
a staví kříže,
do svého kouta.
Duše vzlétá,
nemá pouta.
Vírou vzkvétá,
vyšší porota.
Létá si,
a opět sedá.
Zlomek krásy,
polapit se nedá.
Země víže,
k sobě poutá,
a vždy ví, že,
i duši smotá.
Byť se vzpírá,
zemí spjata.
I její víra,
do síta jatá.
Ta si létá,
a opět sedá.
I prokletá,
polapit se nedá.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
Akademická
Jaká nicka, řádem lidská, základ získá, snad den zblízka. V pojem tak i poetick...
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
Akademická
Jaká nicka, řádem lidská, základ získá, snad den zblízka. V pojem tak i poetick...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva