Země víže,
k sobě poutá,
a staví kříže,
do svého kouta.
Duše vzlétá,
nemá pouta.
Vírou vzkvétá,
vyšší porota.
Létá si,
a opět sedá.
Zlomek krásy,
polapit se nedá.
Země víže,
k sobě poutá,
a vždy ví, že,
i duši smotá.
Byť se vzpírá,
zemí spjata.
I její víra,
do síta jatá.
Ta si létá,
a opět sedá.
I prokletá,
polapit se nedá.
k sobě poutá,
a staví kříže,
do svého kouta.
Duše vzlétá,
nemá pouta.
Vírou vzkvétá,
vyšší porota.
Létá si,
a opět sedá.
Zlomek krásy,
polapit se nedá.
Země víže,
k sobě poutá,
a vždy ví, že,
i duši smotá.
Byť se vzpírá,
zemí spjata.
I její víra,
do síta jatá.
Ta si létá,
a opět sedá.
I prokletá,
polapit se nedá.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ranní kuropění
Prázdno... ...ta i krásno poutá, zná ji jasno z kouta a nota kohouta.
Houští v poušti
Cestou, co tě neopouští, a přesto v koutě pokouší. Laděn se ctí, sváděn ke lsti...
Důchod
Život běží vhod i stěží. Žít se řeší, chod si střeží. Znaven pak tak, zná ten n...
Prázdno... ...ta i krásno poutá, zná ji jasno z kouta a nota kohouta.
Houští v poušti
Cestou, co tě neopouští, a přesto v koutě pokouší. Laděn se ctí, sváděn ke lsti...
Důchod
Život běží vhod i stěží. Žít se řeší, chod si střeží. Znaven pak tak, zná ten n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva