Země víže,
k sobě poutá,
a staví kříže,
do svého kouta.
Duše vzlétá,
nemá pouta.
Vírou vzkvétá,
vyšší porota.
Létá si,
a opět sedá.
Zlomek krásy,
polapit se nedá.
k sobě poutá,
a staví kříže,
do svého kouta.
Duše vzlétá,
nemá pouta.
Vírou vzkvétá,
vyšší porota.
Létá si,
a opět sedá.
Zlomek krásy,
polapit se nedá.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Spěch v obsah forem
Odlišných i těch podobných v pojem. Od pyšných, ozdobných v dojem, hříšných či z...
Učitel hudby
Hrou svou tou před očima, notou uši dojímá. Tělem, duší předčí hra, bděle řečí ...
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Spěch v obsah forem
Odlišných i těch podobných v pojem. Od pyšných, ozdobných v dojem, hříšných či z...
Učitel hudby
Hrou svou tou před očima, notou uši dojímá. Tělem, duší předčí hra, bděle řečí ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva