Za okny se cosi skrývá,
upřeně se na tě dívá.
Pocit z něhož mrazí v zádech,
ztěžka cítíš každý nádech.
Není to jen v mysli tvé,
nesnaží se skrýt úmysly své.
S nožem v ruce, pohled ďábla,
jak by tvoje síla slábla.
Děs, který jen těžko skryješ,
zatím ještě stále žiješ.
Zas počítáš vteřiny,
v rukou drtíš květiny.
Stačí jeden pohled smělý,
zase se zdáš čile bdělý.
Jen jediné rozhodnutí,
stále tvoje srdce drtí.
Jak vyznat se mám,
vždyť tolik slov znám.
Pouhopouhé bláboly,
choré mysli výtvory.
Pomatená mysl,
jež se snaží najít smysl.
Smysl v možném i nemožném,
ve světě plně bezbožném.
Jako nový standard zaprodanost,
více sílí vyčerpanost.
Bludy šíříš ve dne, v noci,
jak by si byl v cizí moci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)