Zkažená Smažka.

Protože o těhle věcech já ráda píšu. Je to primitivní? Ale co když přišel ten pravej čas na primitivitu? Ano, jsem zkažená. Ale ona víc.

Holka, co nikdy nepoznala radost.
Holka, co nikdy neměla proč se smát.
Holka, které zlo vzalo život.
Holka, která umí se jen bát.

Fetuje, pije, kouří a hnije.
Lásku necítí,
nepotřebuje.

Pomalá chůze,
za uchem růže,
trny ji bodají,
ji to ale nebolí.

Všichni se smějou,
jen ji zlé myšlenky hřejou,
neumí se smát,
umí jen řvát.

Třesou se jí ruce,
jak v letu,
zapaluje další cigaretu.
Pletou se jí slova, jak znova a znova,
dává si loka.
Pak už jen kokain...

Černý vlasy,
pořezaný ručičky,
skládá básničky,
okrádá starý babičky.

Jen jeden člověk ji pochopí,
holka, která ji má ráda...
pro ni, ale jen kamarádka...