Zlomený verš, jen plátek květu,
jsem našel ve svých papírech.
Po letech! Lehce zachvívá se,
zapomenutý, v divné kráse,
jako by prška světlometu
mi v noci zatajila dech.
Kdo se to tenkrát přiblížil ke mně
a jako stín se rozplynul?
Zlomený verš. Tři čtyři slova ...
A slyším krok a cítím znova,
jako by nad zelení země
dnes posel vítr ke mně dul.
jsem našel ve svých papírech.
Po letech! Lehce zachvívá se,
zapomenutý, v divné kráse,
jako by prška světlometu
mi v noci zatajila dech.
Kdo se to tenkrát přiblížil ke mně
a jako stín se rozplynul?
Zlomený verš. Tři čtyři slova ...
A slyším krok a cítím znova,
jako by nad zelení země
dnes posel vítr ke mně dul.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva