Probouzím se do uplakaného dne,
sluníčko poněkud zaspalo,
tmavé nebe nade mnou se pne,
jaro, jakoby povinností nedbalo.
Kam se voňavé jaro ztratilo,
je snad zbytečné ho hledat,
nedávno se krásou svou chlubilo,
že by chtělo zimě vládu předat?
Zase všude potoky vody tekou,
z hor neúprosně se valí do údolí,
před sebou mají cestu dalekou,
jen stromy kolem cosi ševelí.
Vítr se do nich silou opírá,
ani trochu nikoho nešetří,
do každého koutu se prodírá,
kdy konečně - nám dopřeje bezvětří?
Snad zítra, usměje se sluníčko
a my s radostí budem vstávat,
nahoru pošlem mu přáníčko,
svými paprsky bude na nás mávat.
sluníčko poněkud zaspalo,
tmavé nebe nade mnou se pne,
jaro, jakoby povinností nedbalo.
Kam se voňavé jaro ztratilo,
je snad zbytečné ho hledat,
nedávno se krásou svou chlubilo,
že by chtělo zimě vládu předat?
Zase všude potoky vody tekou,
z hor neúprosně se valí do údolí,
před sebou mají cestu dalekou,
jen stromy kolem cosi ševelí.
Vítr se do nich silou opírá,
ani trochu nikoho nešetří,
do každého koutu se prodírá,
kdy konečně - nám dopřeje bezvětří?
Snad zítra, usměje se sluníčko
a my s radostí budem vstávat,
nahoru pošlem mu přáníčko,
svými paprsky bude na nás mávat.
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva