Už od rána se slunce směje
a mně se vstávat nechce.
Nevím, co kolem mě se děje,
tak trochu, polechtá mě lehce.
Vstávej, na mě tiše volá,
projdeme se krajinou,
zítra bude zase škola
a povinnosti tebe neminou.
Vypravíme se za radostí,
té nikdy není dost,
nepoženem to do krajností,
na chvíli, budem její host.
Ale dlouho se nerozmýšlej,
rychle vyskoč z postele,
žádné hlouposti teď nevymýšlej,
uvidíš - poznáš nové přátele.
Přátelství je víc než láska,
přítel ten tě nezradí,
láska to je tenká páska,
záleží, jak si s ní kdo poradí.
a mně se vstávat nechce.
Nevím, co kolem mě se děje,
tak trochu, polechtá mě lehce.
Vstávej, na mě tiše volá,
projdeme se krajinou,
zítra bude zase škola
a povinnosti tebe neminou.
Vypravíme se za radostí,
té nikdy není dost,
nepoženem to do krajností,
na chvíli, budem její host.
Ale dlouho se nerozmýšlej,
rychle vyskoč z postele,
žádné hlouposti teď nevymýšlej,
uvidíš - poznáš nové přátele.
Přátelství je víc než láska,
přítel ten tě nezradí,
láska to je tenká páska,
záleží, jak si s ní kdo poradí.
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva