Modlitba

V pokoji tiše stromeček stojí,
celý prostor provoněla vůně chvojí.
Z kostela hlas zvonů se ozývá,
na půlnoční všechny vyzývá.

V tom krásném a posvátnem tichu,
přemýšlím o životě, přátelství, o lásce,
chtěla bych setřást ze sebe všechnu tíhu
a netrápit se tím, co vše je v sázce.

Modlím se za zdraví pro své nejdražší,
nesmím zapomenout ani na pokoru,
vím, že splnění všech přání není nejsnažší,
s prosebným pohledem vzhlížím tam nahoru.

Pošli pohlazení po duši všem dobrým lidem,
obdaruj je posvátným tichem a klidem
a dopřej jim, by rádi se všichni měli.
Víc není ničeho, co snad by právě chtěli.

Z půlnoční vrátím se zpátky domů,
půjdu v klidu zasněženou alejí stromů,
u stromečku zavzpomínám, co už odešli,
nestojím o dárky, co pod stromeček by se nevešly.

Stačí mi, když s námi zůstane jen štěstí a láska,
ať konečně se už přetrhne tenká páska,
co snad brání tomu, by se k nám zas dostala,
jediné naše přání - by s námi navždy zůstala.