Na svatého Martina,
jen někdy bývá sníh,
kouřívá se z komína,
už není slyšet dětský smích.
Zima se pomalu a jistě blíží,
na vybranou zřejmě nemáme,
v teple u krbu, oči se klíží
a my poslední paprsky hledáme.
Že přijíždí na bílém koni,
to je pranostika stará,
nepřijel ale na něm ani vloni,
kdo se nám o sníh postará?
Ne, že bychom o něj stáli,
jsou s ním samé potíže,
to padnout, abychom se báli,
ať někdo pranostiku přepíše.
jen někdy bývá sníh,
kouřívá se z komína,
už není slyšet dětský smích.
Zima se pomalu a jistě blíží,
na vybranou zřejmě nemáme,
v teple u krbu, oči se klíží
a my poslední paprsky hledáme.
Že přijíždí na bílém koni,
to je pranostika stará,
nepřijel ale na něm ani vloni,
kdo se nám o sníh postará?
Ne, že bychom o něj stáli,
jsou s ním samé potíže,
to padnout, abychom se báli,
ať někdo pranostiku přepíše.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
BUDEME KLIDNĚ SPÁT
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva