Něžné vlny hladí pláž,
s bílými oblázky si tak hrají,
to vysoký maják drží stráž,
zkušení rybáři cestu však znají.
Vlny jen lehounce se bárek dotýkají,
líně a pomalu k pobřeží se blíží,
rybáři s nákladem ryb se potýkají
a únavou oči se jim klíží.
Jak překrásně bývá na moři,
když jak zrcadlo se svítí,
západ červánky pak zahoří
a slunce chytnou do svých sítí.
Pak se pomaloučku slunce dotkne moře,
najednou za daleký obzor zajde.
Za dobrý úlovek rybář odpustí všechna hoře
a na břehu každý večer svoji lásku najde.
s bílými oblázky si tak hrají,
to vysoký maják drží stráž,
zkušení rybáři cestu však znají.
Vlny jen lehounce se bárek dotýkají,
líně a pomalu k pobřeží se blíží,
rybáři s nákladem ryb se potýkají
a únavou oči se jim klíží.
Jak překrásně bývá na moři,
když jak zrcadlo se svítí,
západ červánky pak zahoří
a slunce chytnou do svých sítí.
Pak se pomaloučku slunce dotkne moře,
najednou za daleký obzor zajde.
Za dobrý úlovek rybář odpustí všechna hoře
a na břehu každý večer svoji lásku najde.
PeopleSTAR (44 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva