Něžné vlny hladí pláž,
s bílými oblázky si tak hrají,
to vysoký maják drží stráž,
zkušení rybáři cestu však znají.
Vlny jen lehounce se bárek dotýkají,
líně a pomalu k pobřeží se blíží,
rybáři s nákladem ryb se potýkají
a únavou oči se jim klíží.
Jak překrásně bývá na moři,
když jak zrcadlo se svítí,
západ červánky pak zahoří
a slunce chytnou do svých sítí.
Pak se pomaloučku slunce dotkne moře,
najednou za daleký obzor zajde.
Za dobrý úlovek rybář odpustí všechna hoře
a na břehu každý večer svoji lásku najde.
PeopleSTAR (44 hodnocení)