Tak krásná je naše zem,
když slunce nad vrcholky září.
Je to skutečnost nebo sen?
Tu zem snad zdobí i její stáří.
Potůčky jako modré stužky,
proplétají se krajinou,
nad nimi vyprávějí si mušky,
šídla se láskou k sobě přivinou.
Květy jim pro radost voní,
déšť nalévá vodu do kalíšků,
pak na zem krůpěje slz roní,
tu pohádku si chci schovat do oříšku.
Až večer budu usínat,
schovám si oříšek pod polštář,
hvězdičky budou nebe zhasínat
a z mraků vyjde měsíc samotář.
Z oříšku vystoupí krásný sen,
o krásné zemi nechám si zdát,
než se naději, je tu bílý den
a slunce nás láskou bude zas hřát.
když slunce nad vrcholky září.
Je to skutečnost nebo sen?
Tu zem snad zdobí i její stáří.
Potůčky jako modré stužky,
proplétají se krajinou,
nad nimi vyprávějí si mušky,
šídla se láskou k sobě přivinou.
Květy jim pro radost voní,
déšť nalévá vodu do kalíšků,
pak na zem krůpěje slz roní,
tu pohádku si chci schovat do oříšku.
Až večer budu usínat,
schovám si oříšek pod polštář,
hvězdičky budou nebe zhasínat
a z mraků vyjde měsíc samotář.
Z oříšku vystoupí krásný sen,
o krásné zemi nechám si zdát,
než se naději, je tu bílý den
a slunce nás láskou bude zas hřát.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva