Prosba za odpuštění

Odpusť nám všechny naše hříchy, Pane můj,
co nám na Zemi snad nikdo neodpustí.
Nemohu zapomenout na přísný pohled tvůj,
co stalo se - věřil jsi, že nikdo nedopustí.

Teď se do duše vkrádají výčitky svědomí,
prosím odpusť, že neříkali jsme vždy pravdu.
Jen bláhově jsme věřili, že nikdo se to nedozví
a kolem sebe tak vědomě, stavěli si hradbu.

Můžeš-li odpusť, vždyť jsme jenom lidé hříšní,
v nás zakořenila se neskutečná nenávist,
snad jen trochu se polepšíme až přijde život příští.
Z těch špatných vlastností zbude snad jenom ta závist.

Závidět můžem těm, co svědomí mají čisté,
ničím a proti nikomu se vůbec neprovinili.
Jen pro nás není pořád zcela jisté,
co svými nedobrými činy - my všechno zavinili.

Odpusť nám, zda odpustit můžeš, Pane můj,
po celý zbytek života my děkovat ti bude vděčně.
Prosím, by chybu už jsme neudělali - při nás stůj!
Jen o to tebe žádáme- vždyť nebudem tu věčně.