Paprsek slunce, se mnou si hraje,
snad nemá nic jiného na práci,
z rozívenosti se jen občas kaje,
slunce i měsíc, jsou velcí tuláci.
Toulají se celým širým světem,
vidí štěstí, lásku, radost,
jsou tak putujícím vševědem,
jsou zvědaví a to je jejich slabost.
Ale jsou svědky i smutných věcí,
oči zakrývat nemohou - dívat se musí.
Svět je někdy velikánskou pecí,
v ní vše živé, najednou se dusí.
Pak sluníčko, přestává se smát,
přes své paprsky, své slzy roní,
o všechny, co trpí - začíná se bát
a někde dokonce, už hrana zvoní.
Život, tolik různých kapitol mívá,
jen my o těch lepších, můžeme snít,
kdejaká cestička, je velmi křivá,
by bylo lépe - sami musíme chtít.
PeopleSTAR (6 hodnocení)