Od jara až do zimy,
pohádky mi vyprávíš,
už nebojím se meluzíny,
ty zas, strašidly mě potrápíš.
Vyprávíš mi jednu pohádku za druhou
a já poslouchám s napětím,
babi, je to jenom tvoji zásluhou,
že svůj život pohádkám zasvětím.
Už jsem napsal jednu pro tebe,
o hodné sudičce, co všem přála,
co život by byl bez tebe,
ze všech stran na tebe, jde jenom chvála.
I já radost z toho mám,
že takovou mám babičku,
nikdy jsem nebyl zcela sám,
tobě nezáleželo, na nějakém slovíčku.
Ale komu teď budeš vyprávět pohádky?
Já už jsem přece veliký kluk,
ale ty mně budeš dělat jiné přednášky
a jak tě znám - řekneš, poslouchej a ani muk!
PeopleSTAR (5 hodnocení)