Vítr se divoce krajinou prohání,
nevlídno a smutno je všude kolen,
snad trochu nám strach nahání
a tma se pomaloučku krade polem.
Uplakaný a smutný podzim nastává,
stromy si barevné listí svlékají,
jen na chviličku snad vítr ustává,
stříbrné kapky rosy na chladnou zem stékají.
Celá příroda kolem žalostně pláče,
co tu bylo veselých barev a vůní!
Sluníčko z postelí vhánělo spáče,
les voněl kůrou, mechem a tůní.
Mží ti do vlasů a živáčka není kolem,
snažíš si vyvolat vzpomínku na léto,
kdy ses procházela makovým polem,
ale teď léto si odpočinout zalétlo.
Budem se na něj těšit až se vrátí,
zatím uplakaný podzim přijmout musíme,
všady je tma a dny se rychle krátí,
že vládu už brzy převezme zima tušíme.
PeopleSTAR (27 hodnocení)