Když jsem do první třídy šel,
číst a psát jsem neuměl.
Bylo září prvního,
tisíciletí starého.
Rok devadesát devět,
bylo mi šest let.
Sedm bylo až v říjnu,
akorát jsem dostal rýmu.
Hiclová se jmenovala,
učitelka co mě měla.
Učila nás psáti,učila nás čísti,
učila nás počítati,uměla i trestati.
Zeptal jsem se na otázku,
zda počítat od jedničky.
Ona mi dala facku,
jsem prý blbý jak ty hrdličky.
Tak jsem teda počítal,
jedničku jsem nedostal.
Dostali jsme puntíky,
místo jedničky,pětky.
Učitelka Císařová,
na tělák na výtvarku nás měla.
Dělali jsme výkresy,
měli jsme i progresy.
Učili jsme písmenka psáti,
to nám problém dělalo.
Stejně umím škrabati,
když na psaní mám času málo.
Učitelka Čapková,
na prvouku nás měla.
Učila nás také tělák,
dodnes ho však nemám rád.
Měli jsme i pracovky,
dělali jsme vlaštovky.
Někdy také s modelínou,
dělal jsem prince s princeznou.
Hiclová nás na matematiku měla,
ze slabikáře nás číst učila.
Měli jsme i různé desky,
některým se také leskly.
Skládali jsme písmenka,
a tvořili slovíčka.
Nejlíp uměla Martinka,
snad že byla holčička.
Jenom Jana Navrátilka,
nadávala ji učitelka.
Že je blbá velice,
a že nosí ruce v kapse.
Ona byla tmavší pleti,
než měli jiné děti.
Učitelka na větvi byla,
Janě kapky dávala.
PeopleSTAR (2 hodnocení)