Když zpívá - zvuky slastně tají,
tak jako ústa v polibcích,
když vzhlédne, andělé si hrají
v nebesky krásných zornicích.
Když kráčí, celá dýše něhou,
a promluví-li, tvář i rty
jsou plny citu průzračného,
tak plny zvláštní prostoty....
tak jako ústa v polibcích,
když vzhlédne, andělé si hrají
v nebesky krásných zornicích.
Když kráčí, celá dýše něhou,
a promluví-li, tvář i rty
jsou plny citu průzračného,
tak plny zvláštní prostoty....
Rozlila se v nočním šeru záře,
kdosi na okno klepe nesměle.
Nevidět však žádné tváře,
hlas jen praví hledám přítele.
Vidím, že rachot bouře nedá ti spát,
déšť hlasitě bubnuje na střechu.
Pojď si se mnou chvilku hrát,
budeme spolu tropit neplechu...
kdosi na okno klepe nesměle.
Nevidět však žádné tváře,
hlas jen praví hledám přítele.
Vidím, že rachot bouře nedá ti spát,
déšť hlasitě bubnuje na střechu.
Pojď si se mnou chvilku hrát,
budeme spolu tropit neplechu...
Na stráni, chaloupka stojí,
stojí tam celá staletí.
S ní se mé vzpomínky pojí,
ty krásné - i k tobě doletí.
Kdo v té chaloupce přebývá?
Dřív tam bydlelo štěstí a láska,
dnes nic z toho nezbývá
a každému z nás, přibyla vráska.
Přesto stále...
stojí tam celá staletí.
S ní se mé vzpomínky pojí,
ty krásné - i k tobě doletí.
Kdo v té chaloupce přebývá?
Dřív tam bydlelo štěstí a láska,
dnes nic z toho nezbývá
a každému z nás, přibyla vráska.
Přesto stále...
Jsou chvíle, kdy v myšlenkách
závidíme i mrtvým,
jako by jejich věčné nebytí
bylo jen spočinutím
v bezbolesti a v pohodě
a v zátiší vadnoucích květin.
Stačí však jen záchvěv rozkoše,
ať už je jakákoliv
a vracíme se ke svým trampotám
a k hrůze...
závidíme i mrtvým,
jako by jejich věčné nebytí
bylo jen spočinutím
v bezbolesti a v pohodě
a v zátiší vadnoucích květin.
Stačí však jen záchvěv rozkoše,
ať už je jakákoliv
a vracíme se ke svým trampotám
a k hrůze...
Vysoko v horách pramení řeka,
krajinou vine se do údolí vtéká.
Místy je tichá a místy zas divoká,
břehů vysokých a jinde občas přetéká.
Ve městě často ji překlene most,
přechází přes něj místní či host.
Na břehu řeky zadumaná žena sedí,
do vln ř...
krajinou vine se do údolí vtéká.
Místy je tichá a místy zas divoká,
břehů vysokých a jinde občas přetéká.
Ve městě často ji překlene most,
přechází přes něj místní či host.
Na břehu řeky zadumaná žena sedí,
do vln ř...
Čekal jsem dlouho, ale nepřišlas.
To jenom řeka chodí včas;
smím se s ní toulat Karlovými Vary,
jí nepřipadám zamlklý a starý,
nevyčítá, že vrším prohru k prohře.
Jsi bůhvíkde - a zahřívá mě Ohře.
Čekal jsem dlouho, byl jsem v pořadí.
Rezavá řek...
To jenom řeka chodí včas;
smím se s ní toulat Karlovými Vary,
jí nepřipadám zamlklý a starý,
nevyčítá, že vrším prohru k prohře.
Jsi bůhvíkde - a zahřívá mě Ohře.
Čekal jsem dlouho, byl jsem v pořadí.
Rezavá řek...
Blankytné je nebe nade mnou,
stejnou barvu tvé oči mají,
proč je skrýváš přede mnou?
Jen trochu tajemné - se mně zdají.
Do mých snů přicházíš,
nabízíš mi svoji lásku,
a já nevím, kde se nacházíš,
dám život s tebou v sázku?
Rád bych si tě ...
stejnou barvu tvé oči mají,
proč je skrýváš přede mnou?
Jen trochu tajemné - se mně zdají.
Do mých snů přicházíš,
nabízíš mi svoji lásku,
a já nevím, kde se nacházíš,
dám život s tebou v sázku?
Rád bych si tě ...
Nech, hochu, nech — zde lávka — jenom chvíli!
Můj život sice chvatem k hrobu pílí,
však kdo se naposled již na svět dívá,
snad přece nějaká mu chvíle zbývá.
Já sice po odpočinku již prahnu,
však tato fortna děsně vábivá
mne nevypustí více za živa —
...
Můj život sice chvatem k hrobu pílí,
však kdo se naposled již na svět dívá,
snad přece nějaká mu chvíle zbývá.
Já sice po odpočinku již prahnu,
však tato fortna děsně vábivá
mne nevypustí více za živa —
...
Čekám, čekám, čekám
a dočkat se nemohu.
Tobě čas na rozmyšlení nechám,
ale nevím, zda si pomohu.
Ty máš vždy na vše času dost,
jen tak nic hned neřešíš,
snad i láska je v tvém životě host
a ničemu raději nevěříš.
Proč já se rozhodl právě ...
a dočkat se nemohu.
Tobě čas na rozmyšlení nechám,
ale nevím, zda si pomohu.
Ty máš vždy na vše času dost,
jen tak nic hned neřešíš,
snad i láska je v tvém životě host
a ničemu raději nevěříš.
Proč já se rozhodl právě ...
 | Jmenuju se Martin, je mi 24 let, 25 mi bude až v prosinci, jsem z Prahy, moment... | |
 | Jsem romantik se srdcem rytíře, který má rád hudbu, přírodu, historii a kouzlo c... | |
 | Spontánní žena hledá něco vážného s mužem s dobrým smyslem pro humor pro vážný v... | |
 | Jsem mladej, pohodovej klučina s velkou zálibou ve vaření jakožto kuchař (nyní u... | |
 | Hledám přátelství, občas si popovídat, napsat si, společně dělat život radostněj... | |
 | Ráda poznám zatím na psaní nějakou kámošku, byla bych ráda kdyby byla na stejný ... | |
 | Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát takový inzerát. Ale život je jen jeden a j... | |
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva