„ Naposled, když jsem se podíval k Vám dolů na Zem. Musel jsem zatlačit slzu, tak jak se k sobě lidé chovají, bylo poslední kapkou. Nestačily varování a už jednou, jsem chtěl tu zlost, utrpění a nenávist spláchnout jednou provždy. Ale ne! Vy jste neposlouchali a bylo V...
Dochádza jeseň, opadá lístie a ja si spomeniem, na teba iste. Keď býval som ešte doma, z Jadran a si v jeseň prichádzala, láskou si sa láska vyhrávala.
Boli sú to časy boli, pri potoku sme sa stretávali a pod mostom, láska bozkávali.