Znáte se dlouho, příliš dlouho, Předem víš, co uslyšíš. Ať sníš, či spíš, to co chceš, neslyšíš. A sníš své sny. Ty, které často jen už zbývají, Když hodiny si říci nedají a ukrajují čas, Rychleji a rychleji, bez zastavení, Kdy touha a smyslnost již...
Má duše plná zbytků, mé tělo plné tužeb, strádajíc výdobytků od muže něžných služeb. Jsem jako květina, již včelka nechce opylovat, jako nádraží, kde vlaky nestaví. Do písku jako pštros svou hlavu schovat a čekat, až vášeň se dostaví. Truchlivé ...
Slunce, co se dovnitř valí škvírou mezi roletama, pověz, milý, rozdmýchá-li smutek ve mně, že spím sama? Pověz, milý, jestli ještě plakat budu dny a roky, že o římsu kapky deště duní jako tvoje kroky? Kdepak. Sklouzly slzy z tváře, můj vlak ze splínu se vrát...